Na hory se dá jen jakkoli. My vždycky jezdili buď autobusem, nebo autem. Vlakem jsem jela za své dětství opravdu párkrát. Spíš na výlet, než někam na hory. Jednou za to dokonce mohla autoškola Praha , že jsme se dostali na místo určení a hlavně včas. Spěchali jsme na závody a ujel nám autobus. A zachráncem se stala právě zmíněná firma. Dokonce naložila i naše lyže a batohy, byli prostě skvělí a patří jim náš velký dík.

Město

Naše město je tak malé, že tu snad ví každý o každém něco, nebo všechno, nebo jsme příbuzní, známý, kamarádi. Jeto prostě město malé a na jednu stranu je to dobře. Třeba proto, že když se Karel od sousedů ucházel o místo řidiče MHD, mohli jsme hned zakročit. Napsali jsme na podnik, že tenhle člověk nemůže řídit auto, natož autobus, že i nechat ho řídit koloběžku v běžném provozu, by mohlo být značně nebezpečné…